Magistr v Severním Irsku je lákavý. Nachází Královská univerzita Belfastu, která se řadí mezi top 10 ve Velké Británii. Severní Irsko má jako země dobrou pověst a určitě Vás potěší i fakt, že do Dublinu to opravdu není daleko. Dnes se podíváme na to, co je potřeba k tomu, aby Vás na univerzitu vzali.
Jak na to?
Vzhledem k tomu, že jsem absolvovala bakalářské studium ve Velké Británii, nikdo po mě nežádal jazykový certifikát. Pokud jste již studovali ve Velké Británii, je poměrně jednoduché dostat se na magisterské studium. Vše záleží pouze na Vašem motivačním dopisu, doporučení a diplomu. Pokud budete pokračovat na stejné univerzitě, je možné, že to bude ještě jednodušší. Vše ale v zásadě závisí na Vašem diplomu. Rozdělují se tři typy diplomů.
Můžete buď získat first honours, což je něco jako červený diplom. Dále stupeň druhý – second honours – upper and lower 2.1 nebo 2.2, a nejnižší stupeň je third. Diplom se vypočítává na každé univerzitě jinak, například na mé se počítali známky pouze z posledního roku. First honours dostanete za předpokladu, že Váš průměr ze všech předmětů je více než 70%.
Hlásila jsem se ještě někam jinam?
Já se hlásila pouze na Královskou univerzitu v Belfastu. Hlásila jsem se přímo přes univerzitu, kde jsem vyplnila přihlášku, přidala své cv, příklady práce (portfolio), a můj motivační dopis. Po cca třech týdnech jsem dostala vyjádření univerzity, kde stálo za jakých podmínek mě příjímají. A pak už jen stačilo odpromovat a hurá na stěhování. Samozřejmě, takhle to zní jako velmi jednoduchý proces. Pokud jste ale četli některé mé předešlé příspěvky o životě ve Velké Británii, tak čekáte na to, kdy Vám řeknu, v čem je háček.
Školné a financování
Háček je v tom, že v Severním Irsku vláda neposkytuje studentskou půjčku na pokrytí celé částky školného. Mé školné je £7000, ale půjčka činí pouze £5500. Jak tedy dostat těch zbylých patnáct set? Samozřejmě existují různá stipendia, ale bohužel ne pro mě. Ve zkratce jsem zjistila, že pokud se hlásíte na magisterské studium na jinou univerzitu, než na které jste dělali bakaláře, šance stipendia je mizivá. Pokud tedy nejste genius, nebo například Američan, musíte hledat jinou cestu.
Pomůže Irská Republika?
Já se vydala velmi zdlouhavou cestou, a sice požádání Irska (jakožto Irské Republiky) o finanční pomoc. Aneb hodiny googlení mě zavedli na stránku SUSI (Student Universal Support Ireland), kde si můžou studenti Irska, Velké Británie a EU studenti zažádat o finanční pomoc, za předpokladu, že daná univerzita je na jejich seznamu. Naštěstí na seznamu jsou jak Irské univerzity, tak ty v Severním Irsku. Včetně mé Queen’s university of Belfast. Není to ale tak jednoduché.
Abyste se vůbec mohli vyplnit přihlášku, musíte nejprve získat Irské sociální číslo (PPSN). Což není tak jednoduché, vzhledem k tomu, že o něj musíte zažádat online, a sice nejprve dát dotaz online a v odpovědi, která přišla cca za tři týdny stála adresa, požadované kopie a všechny formuláře. Ty jsem vyplnila a vzhledem k tomu, že se mi neozvali dva měsíce, tak jsem se rozhodla jet do Irska osobně a zažádat osobně.
Abyste ale mohli zažádat osobně, musíte mít pobyt v Irsku, což není můj případ (žiju v Severním Irsku), a nebo musíte být zvláštní případ a mít důvod, proč o irské sociální číslo žádáte. Což je sice můj případ, ale SUSI Vám nedá žádné formální vyjádření o tom, že můžete zažádat o grant, a díky tomu Vás v centru odmítnou. Takže je to takový začarovaný kruh, ale naštěstí mi odpověděli na moje emaily (trvalo to jen 3 měsíce) a číslo jsem dostala.
Dostala jsem grant?
Stále nevím, zdali mi finanční podporu schválí, vzhledem k tomu, že pokud jste student pod 23 let, tak se částka vypočítává z platu Vašich rodičů. SUSI Vám pošle dopis domů, zdali Vaše žádost byla schváleno, nebo ne. Řeším tento problém od začátku července, a pořád není vyřešeno. Takže doporučuji mít dostatek financí, pokud se rozhodnete studovat obor, jehož školné je více než £5500 v Severním Irsku. Naštěstí nemusíte celou částku zaplatit najednou, splátky jsou rozděleny do tří částí – 25%, 25% a zbylých 50%. Splátky jsou na začátku semestru, začátku února a pak v květnu.
Byl/a jsem přijat, co teď?
Být přijat je super věc, ale je to takový ten nejjednodušší začátek. Mě čekala registrace online, která byla velmi zdlouhavá a poměrně matoucí. Skládala se z mnoha částí, včetně výběru volitelného předmětu. Přijít na to, jak odkliknout tu správnou možnost mi trvalo věčnost. Pak přišla na řadu část, kdy jsem se musela fyzicky dostavit na dané místo v daný čas, přinést mé diplomy (originály) a pas. Vtipné je, že jsem si diplomy nevzala s sebou, protože kdo dnes zkoumá originály, když je vše online, takže mi je mamka musela posílat poštou. Naštěstí přišly. Registrace ale proběhla rychle a bez problémů a dostala jsem studijní kartičku. Takže super.
Úvodní hodina
A pak už hurá na studium a hledání té správné místnosti. Na úvod mě čekala taková ta velmi strašidelná úvodní hodina s course leaderem, který nás seznámi ls tím, co nás čeká a nečeká, představil nám naše profesory a snažil se nás jaksi ujistit, že to zvládli jiní studenti, tak mi to dáme taky. Jedna z věcí, co mě překvapila je, že v magisterském studiu musíte mít nejméně 50%, ne 40% jako na bakalářském studiu. Aneb vyšší předpoklady a vyšší procento těch, co to nezvládnou. Další věcí, kterou bych chtěla zdůraznit je, že magisterské studium trvá rok, ale ne školní rok. Trvá 12 měsíců, takže pozor na to, pokud máte velké plány na léto a nepočítáté s tím, že budete muset psát magisterskou práci.
Tento článek je už takhle poměrně dlouhý, takže si nechám další info na další příspěvek. Hezký víkend z Belfastu :))